LESNÍ ŠKOLA PROTOS

Na konci letošních prázdnin jsem měla možnost se zúčastnit lesní školy Protos (Protos znamená První skautský princip, jehož hledání a nalézání a rozvíjení je základním cílem této lesní školy – https://protos.skauting.cz/symbolika/). A byl to teda nepopsatelný zážitek a zkušenost, kterou bych přála zažít každému skautskému vedoucímu…
Lesní škola je kurz cca na 10 dní, který se odehrává uprostřed přírody ve skautském tábořišti a tento krásný čas je naplněn (sebe)vzdělávacími aktivitami a partou skvělých instruktorů a účastníků. Účastníkem může být každý, kdo má vůdcovský kurz a nějakou praxi ve skautském oddíle, věk nehraje roli:) Mně je 22 a byla jsem jedna z nejmladších… Mohla jsem se tedy vrátit do svého mladšího skautského věku, protože jsem odjela na skautskou akci, která byla nachystaná pro mě a já z ní mohla čerpat, vzpomenout si na své skautské dětství… Spaní ve stanu, vstávání na kytarový budíček, rozcvička, nástup a vyvěšení vlajky v krojích, zpěv skautské hymny, psaní kroniky, služby v kuchyni (byli jsme rozděleni do družin – prostě jako na táboře:)), všechno to, co vnímají a prožívají děti ve skautském věku. Bylo to skvělé! Snažila jsem si tyto momenty prožít naplno, protože si toho člověk dokáže vážit, je mu to vzácné, když už to dlouhá léta vnímá z druhé strany – ze strany vedoucího.
Ale to nebylo to hlavní, co jsem si odnesla…
Program, který byl naplánovaný minutu po minutě, mě naprosto dostal. Čekalo nás spoustu zajímavých přednášek od instruktorů, které se týkaly výchovy a vzdělávání dětí ve skautu (jak rozvíjet duchovní život u dětí v oddíle apod.), prvního skautského principu (povinnost vůči Bohu – nejvyšší Pravdě a Lásce), historických událostí (tyto aktivity byly pojaty velmi poutavě, vtažením do děje, naprosto skvěle) nebo ekologických otázek. Načerpala jsem tak spoustu inspirace především do svého života, ale taky do svého oddílu. Od první chvíle člověk vnímal, jak je všechno dobře promyšlené, že je za tím obrovský kus práce a plánování, protože ani jedna aktivita nebo přednáška nebyla nudná a vše bylo velmi prakticky přínosné.
Ve volných chvílích jsme s družinou plnily různé výzvy, které jsme dostali – vylézt celá družina na jeden strom, chytit žábu a pustit zpátky samozřejmě, vylít na sebe kýbl studené vody atd. Častokrát jsem si říkala, že další úkol už fakt nedám, ale naštěstí jsem měla skvělou družinu, se kterou jsme nakonec všechny výzvy pokořili a vznikla tak mezi námi krásná přátelství.
Kurz mi ale byl nejvíce blízký tím, že je zaměřený na rozvoj duchovního života. Duchovní život je něco, co žije každý – bez ohledu na to, zda věří v Boha nebo ne. A existuje spousta cest, jak tento duchovní život žít, jak rozvíjet postoje a hodnoty. Jsem moc vděčná za to, že se na kurzu sešlo společenství, ve kterém se lidé navzájem respektovali v různorodostech svých duchovních životů, nebyl problém otevřeně mluvit o tom, jak duchovní život prožívám, zažila jsem v tomto společenství velkou podporu a pomoc všem, kdo ji v dané chvíli potřebovali. Každý den jsem šla spát do spacáku s obrovskou vděčností Bohu za to, kolik Lásky dostáváme, jaké mám kolem sebe lidi, za to, jak je On přítomný ve všech okamžicích – radostných i těžkých a že jsem opravdu šťastná, že Ho znám a jsem Jeho. Moje radost byla a je z toho nepopsatelná! Proto chci moc povzbudit skautské vedoucí, aby neváhali a na Protos jeli…
Tato lesní škola byla pro mě určitě nejsilnějším a nejlepším zážitkem, který mě ve skautu doposud potkal. Bůh tam byl tak blízko, jak jsem ho dřív ve skautu ještě nezažila…

rádkyně Ema Šprochová